Píšu o cestách, zážitcích i o tom, jak mít peníze pod kontrolou, aniž by vás to stálo nervy. Protože stejně jako cestování i finance jsou jednodušší, když na to nejste sami.
Dnešní článek je o tom, jak se nám líbilo v okolí Zadaru. Co vše jsme navštívili, ochutnali, proč si k ubytování vybíráme menší městečka a jak jsme těch pár dní prožili? A jaký suvenýr jsme si pořídili v závěru dovolené a na co budeme vzpomínat asi nejvíc?
V úterý, čtvrtý den naší dovolené, jsme měli naplánovaný přesun do Chorvatska. Původně jsme chtěly zůstat v městě Rijeka, ale při hledání ubytování se nám zalíbilo malé městečko Punat na ostrově Krk, asi 8 minut jízdy od města Krk. O tom, jak jsme si to tam užili, co jsme všechno stihli a co říkali naši chlupáči na moře? O tom všem bude dnešní článek.
První etapa naší cesty vedla na Slovinsko, kde jsme se rozhodli na tři noci zůstat. Jak probíhala cesta? Zapomněly jsme doma něco podstatného i přesto, že jsme teoreticky byly „na vše připraveny“? V které části Slovinska jsme se rozhodly strávit pár dní a proč? Jak vybíráme ubytování a jak to s ním bylo v tomto případě? O tom všem bude dnešní článek. Připoutejte se prosím, jízda začíná.
První část je o tom, jak jsme se na tuto dovolenou připravovali, co všechno musíte zvážit, než se na zahraniční dovolenou se psem vydáte a jak vás můžou potrápit dva centimetry plastů, které vám v kufru tak trochu přebývají.
Pokračování příběhu o tom, jak jsem se shodou náhod a zdánlivě nahodilých situací dala dohromady s Nikolkou. Jak jsem se jeli „podívat“ na štěňátko, ze kterého je teď velký dospělák Baileys. A taky o tom, jak jsem tak dlouho Nikolku přemlouvala, že si pořídíme druhého bělouše, až zasáhla vyšší moc, my se jeli jen „podívat“ (:-D) na pejska v dočasné péči Psího Štěstí a přivezli jsme si domů Dartíčka. Pokud vás zajímá, jak se dala dokupy naše zajímavá smečka, směle čtěte dál.
O tom, jak jsem se shodou náhod a zdánlivě nahodilých situací dala dohromady s Nikolkou. Jak jsem se jeli „podívat“ na štěňátko, ze kterého je teď velký dospělák Baileys. A taky o tom, jak jsem tak dlouho Nikolku přemlouvala, že si pořídíme druhého bělouše, až zasáhla vyšší moc, my se jeli jen „podívat“ (:-D) na pejska v dočasné péči Psího Štěstí a přivezli jsme si domů Dartíčka. Pokud vás zajímá, jak se dala dokupy naše zajímavá smečka, směle čtěte dál.
Proč jsem se rozhodla začít psát blog? Jak jsem převedla do praxe heslo: "Každá krize znamená příležitost." aneb "Když nemůžeš, tak přidej". O jakých tématech budu psát? Na co se můžete těšit?
Johana Odstrčilíková